Průvodce · historie
PF je zkratka francouzského pour féliciter, česky „pro blahopřání“. Píše se na novoročenky spolu s letopočtem nového roku, třeba PF 2027. Zvyk se v Čechách ujal v 19. století a dodnes ho znají skoro jen Češi a Slováci.
Francouzské féliciter znamená blahopřát. Celé spojení se dá přeložit jako „pro blahopřání“ nebo „s blahopřáním“. Původně ho šlechta psala na navštívenky, když chtěla někomu popřát a nezastihla ho doma. Kolem roku 1900 se zkratka na navštívenkách ještě běžně doporučovala právě pro tuhle situaci.
Z navštívenek se PF přesunulo na novoroční přání a už tam zůstalo. Ve Francii se přitom k novému roku píše něco úplně jiného, nejčastěji Bonne année. PF je tak zvláštní případ: francouzská slova, ale česká tradice.
Na Nový rok se v 19. století chodilo na návštěvy. Kdo měl hodně známých, nestihl všechny. Tak vznikla novoroční karta, které se tehdy říkalo také omluvenka: odesílatel se omlouval, že nepřišel osobně, a místo toho posílal přání.
Za průkopníka zvyku v Čechách se tradičně považuje hrabě Karel Chotek (1783–1868), nejvyšší purkrabí Království českého. Podle dobových zmínek rozesílal novoroční karty od roku 1827, protože kvůli úřadu nestíhal obejít všechny přátele. Grafiku k nim měl navrhovat Josef Bergler, první ředitel pražské kreslířské akademie, který novoroční listy kreslil už od roku 1806. Chotkovy karty se ale pravděpodobně nedochovaly, a tak je jeho prvenství spíš tradované než doložené.
Traduje se také, že se omluvenky prodávaly a výtěžek šel na sirotky, chudé a nemocné. Poslat přání tak znamenalo zároveň přispět na dobrou věc.
Během 19. století se novoroční karty rozšířily od šlechty k měšťanům. V českém tisku se o nich psalo už v 60. letech 19. století. Ne každý byl z francouzštiny nadšený: Jan Neruda se proti cizímu „pour féliciter“ ohradil ve fejetonu z roku 1885. Pokusy nahradit ho českou nebo německou zkratkou se ale neujaly a PF vydrželo.
Tvar „P. F.“ s letopočtem pomohl zabydlet malíř a grafik Viktor Stretti. Z novoročenky se stal zvyk, který přečkal monarchii, obě války i změny režimů.
Zajímavost: za úplně nejstarší českou „novoročenku“ se někdy označuje mince z roku 1606 s německým nápisem Zum neuen Jahr. S dnešní kartou má ale společné jen přání.
Ve 20. století si novoročenky oblíbili výtvarníci. Grafici je tiskli z vlastních desek v malých nákladech a posílali přátelům, takže se z nich stala malá umělecká díla. Známá je třeba novoročenka, kterou v roce 1939 nakreslil Adolf Hoffmeister pro Voskovce, Wericha a Ježka.
Grafické novoročenky dnes sbírají sběratelé a najdete je i ve sbírkách muzeí. Rodinná krabice se starými péefky od přátel tak může skrývat malou galerii.
Dnes posílají novoročenky hlavně firmy. Poděkovat partnerům a zákazníkům za spolupráci a připomenout se do nového roku je slušnost, kterou si lidé pamatují. K tištěným kartám přibyly elektronické novoročenky, které dojdou e-mailem, přes WhatsApp nebo na sociální síti. Hodně firem dnes posílá obojí: tištěnou kartu nejbližším partnerům a elektronickou všem ostatním.
Hovorově se novoročence říká péefko. Slovo vzniklo z vyslovení zkratky a je dobrým důkazem, jak hluboko se francouzské PF v češtině zabydlelo.
PF je zkratka francouzského pour féliciter, tedy „pro blahopřání“. Na novoročence se píše s letopočtem nového roku, například PF 2027.
V 19. století byla francouzština jazykem šlechty a diplomacie. Šlechtici psali „pour féliciter“ na navštívenky a odtud se zkratka dostala na novoroční přání.
Skoro ne. Novoročenky s PF jsou česká a slovenská tradice. Zahraničním partnerům se hodí spíš Season's Greetings, Happy New Year nebo Frohes neues Jahr.
V 19. století. Za jejího průkopníka v Čechách se tradičně považuje nejvyšší purkrabí Karel Chotek, který rozesílal novoroční karty od roku 1827.
Dnes běžně bez teček: PF 2027. Na starších novoročenkách najdete i P. F., obojí znamená totéž.
Hovorový název novoročenky. Vznikl z vyslovení zkratky PF.
Vyberte motiv, napište přání a novoročenku si navrhněte sami v prohlížeči.
Vybrat novoročenku